Pěší výlety a turistické trasy okolo Vlčkové

V případě zájmu lze domluvit i turistického průvodce, který Váš výlet naplánuje dle toho, co chcete zhlédnout a kam se podívat a absolvuje jej s Vámi. ( Nutno domluvit předem dle volných kapacit průvodce !!! ) 


  • 1. ROMANTICKÁ ZŘÍCENINA HRADU LUKOV A SKALNÍ ÚTVAR KRÁLKY

Typ: rodinná procházka, vhodné i pro menší děti

Okruh: Vlčková - hrad Lukov- Králky - hrad Lukov - Vlčková

Vzdálenost: cca 6 km

Časová náročnost: 2,5 - 3 hodiny (bez prohlídky hradu)

Občerstvení: před hradem funguje nepravidelně bufet, možnost pikniku na venkovním posezení - lavice a stoly, dětské hřiště, wc

Svojí rozlohou se jedná o jeden z největších hradů na Moravě, dnes již rozsáhlou zříceninu gotického hradu se zachovalým pilířovým mostem a vstupní branou.

Hrad je přístupný pro veřejnost mimo sezónu o víkendech, o prázdninách po-Ne 10-18h. Platí se vstupné, více zde: www.hradlukov.cz

Start a cíl může být zvolen buď přímo od Apartmánů Vlčková a nebo od nich se dát vlevo a dojet autem až na konec vesnice (asi 2km), kde končí možnost dostat se dále autem (zákaz vjezdu motorových vozidel) a je možnost auto zde zaparkovat - tzv. pod Kameňákem.

Pokračujeme na rozcestí vlevo po modré turistické značce až k vodárně. Zde modrá značka uhýbá vpravo do mírného kopce přes mýtinu až na další rozcestí Na Písečném. Odtud se dáme vpravo po červené značce směr Hrad Lukov. Cesta vede po vrstevnici a jsou z ní krásné výhledy na okolní lesy. Těsně před příchodem na hrad zaujme několik zajímavostí k focení- například dřevěná socha orla přímo u stezky a nebo několik zvláštních skalních útvarů rozmístěných po lese. Rodiny s dětmi mohou např. hrát hru- co ti ten kámen připomíná? U hradní zdi při vchodu do předhradí čeká medvěd. Ale není třeba se obávat, je také dřevěný a určitě neunikne pozornosti vašich fotoaparátů. Pokud je hrad otevřen, lze jít na prohlídku (prohlídky jsou samostatně bez průvodce), dát si menší občerstvení a pokračovat po zelené turistické značce asi 300m pod hrad ke skalnímu útvaru Králky.

Králkami" se skály nazývají podle trošku nelogické lidové pověsti - podle ní zde údajně došlo k setkání tří tajemných králů. Podle další legendy zde vyrubané sedadla sloužila potřebám valašského lovčího práva. Pravdou nejspíš bude, že vznikly až ve století devatenáctém. Králky totiž byly oblíbeným výletním cílem šlechticů Seilernů, sídlících na blízké Lešné. A v roce 1838 na zdejší skály uspořádala vycházku omladina rodu Seilernů, kterým se místo natolik zalíbilo, že zde nechali vytesat do tvrdého skaliska již zmiňované řady sedátek. Před nimi byl umístěn i kamenný stůl, ale ten tady už dneska nenajdeme.

Po prohlídce Králek se vracíme přes předhradí hradu stejnou cestou zpět. Nezapomeňte se ještě zastavit před východem z hradu na vyhlídkové věži Svatojánka (vstup zdarma). Je odsud krásný výhled na oba rybníky v Lukově, dokonce za pěkného počasí až na hrad Buchlov.

  • 2. OKOLO BZOVÉ S MOŽNOSTÍ OPÉKÁNÍ ŠPEKÁČKŮ

Typ: rodinná procházka, vhodné rodiny s dětmi

Okruh: Vlčková - retenční nádrž Vlčková -U Liškárny -Červená Hlína - U Obrázku- Pod Bzovou - Vlčková

Vzdálenost: cca 7,5 km

Časová náročnost: 2,5 - 3 hodiny

Občerstvení: vlastní, v průběhu trasy se nachází ohniště - možnost opéct špekáčky

Start a cíl může být zvolen buď přímo od Apartmánů Vlčková a nebo od nich se dát vlevo a dojet autem až na konec vesnice -doporučujeme (asi 2km), kde končí možnost dostat se dále autem (zákaz vjezdu motorových vozidel) a je možnost auto zde zaparkovat - tzv. pod Kameňákem. Pokračujeme na rozcestí vpravo směr Rusava po zpevněné cestě až k retenční nádrži Kameňák. Zde je možnost první zastávky - posezení.

Pokračujeme dále až na rozcestí Pod Liškárnou. Zde se dáme vlevo. Čeká nás trochu delší táhlý kopec, ale nijak nároční, s mírným sklonem. Po asi 1,5 km je větší mýtina pro svoz dřeva a odbočka z hlavní cesty do leva- zde odbočíte. Zpevněná cesta vede dál do mírného kopečku, načež se narovná do vrstevnice a vy přijdete na další mýtinu, kde uvidíte ohniště a přírodní posezení U Pařízku. Vpravo je odbočka na vyhlídku - kdo má chuť si vyšlápnout asi 150 m k vyhlídce. U Pařízku si můžete odpočinout, opéct špekáček. Jsou zde i připravené tyčky na nabodnutí špekáčku a opečení. Pokračujeme asi 350 m na další rozcestí U Obrázku. Je zde kříž se svatým obrázkem a posezením. Dáme se po zpevněné cestě do leva a po vrstevnici obejdeme vrchol Bzová, kde je krásný výhled do kraje a na protějším vrcholu můžeme vidět zříceninu hradu Lukova a vracíme se zpět do Vlčkové. Po žluté značce byste přišli do Lukova na rozcestí k rybníku Bezedník.

  • 3. OKOLO KUŽELKU

Typ: příjemná túra

Okruh: Vlčková - retenční nádrž Vlčková - U Liškárny - Pod Kuželkem - směr Držková - poté směr Vlčková - Pod Kameňákem - Vlčková

Vzdálenost: 6,5 km - 7,7 km

Časová náročnost: 2,5 - 3,5 hodiny

Občerstvení: vlastní

Kuželek je výrazný zalesněný vrch v Hostýnských vrších (638 m), jehož hmota od sebe odděluje 2 hluboká údolí - "Hutě" u Držkové a "Kameňák" u obce Vlčková. Celé temeno vrchu pokrývá vzrostlý les, takže nějaký výhled do kraje bychom tu hledali marně. Přesto je ale Kuželek zajímavým místem, neboť zde nalezneme stopy po zaniklé pasekářské osadě.

Start a cíl může být zvolen buď přímo od Apartmánů Vlčková a nebo od nich se dát vlevo a dojet autem až na konec vesnice -doporučujeme (asi 2km), kde končí možnost dostat se dále autem (zákaz vjezdu motorových vozidel) a je možnost auto zde zaparkovat - tzv. pod Kameňákem.

Pokračujeme na rozcestí vpravo směr Rusava po zpevněné cestě až k retenční nádrži Kameňák. Zde je možnost první zastávky - posezení. Pokračujeme dále až na rozcestí Pod Liškárnou. Zde se dáme vpravo. Zpevněná cesta stoupá několika zatáčkami mírně do kopce až na větší rozcestí pod Kuželkem, kde se nachází památné místo a na stromě kříž s fotografií hajného Karla Slováčka, který zde byl zastřelen v roce 1920 pytláky. Vedle se nachází turistická "útulna", kde je možné pod střechou si dát svačinu nebo se schovat před případnou nepřízní počasí. Tady se setkávají zelená a modrá turistická značka. Budeme pokračovat od rozcestí vpravo až k rozcestníku Pod Kuželkem.

Zde se můžeme dát po modré směr Písečné a po asi 2 km vyjít nad studánkou Korýtko ve Vlčkové, nedaleko parkoviště. Nebo můžete projít přes les na Kuželku, kde jsou různé naučné tabule nebo se dát ještě po zelené a 2,3 km lesní cestou až do místa na křižovatku, kde s a najdete zde zbytky pasekářského osídlení a množství zajímavých balvanů uprostřed lesa.

Cesta není značená a je spíš volným terénem. Nebo máte možnost jít po zelené až do místa, kde se lesní cesta napojuje na zpevněnou, opustit zelenou značku a dát se vpravo zpět do Vlčkové. Půjdete po vrstevnici a můžete spatřit krásné výhledy na sousední údolí Držkové. Zpět se vrátíte kolem chat a cesta vyúsťuje opět po modré nad studánkou Korýtko u parkoviště.

  • 4. PROCHÁZKA DĚDINOU OD ZAČÁTKU DO KONCE A ZPĚT

Typ: rodinná procházka, vhodné rodiny s dětmi

Okruh: Vlčková - Vlčková

Zastavili jsme hned na začátku obce a pomalu pokračovali směrem k jejímu hornímu konci. První, co nás upoutalo, byly krásné ukázky lidové architektury, přeměněné už vesměs na rekreační chalupy a části dvorů se starými stodolami, obklopené modernější zástavbou. Velmi zajímavá je i okolní členitá krajina - obec je z obou stran obklopena svahy s pastvinami, ovocným stromovím a enklávami lesa, z dálky nás po celou naši pouť doprovázel dominantní zalesněný kužel vrchu Kuželku. Obec je roztáhlá a členitá, z toho spodního není vidět na její horní konec, takže je to procházka plná překvapení.

Kdyby jsme se tady ocitli v časech dávno minulých, tolik domů bychom zde rozhodně neviděli. Tato málo známá dědina dříve patřila lukovskému panství, ale pod názvem Wilzkov je o ní zmínka dokonce už roku 1373. Od poloviny 18. století se počal na obecní pečeti užívat nový znak obce - vlk unášející v tlamě ovečku - (předtím byl na pečeti pták), což nám ukazuje, jak to tu v minulosti skutečně vypadalo: okolní lesy bývaly dříve plné dravé zvěře a když přišla tuhá zima, vlci se nerozpakovali krást bečící dobytek přímo od lidských stavení. Dědina Vlčková sestávala až do začátku 17.století pouze z 15 usedlostí, z čehož byla jedna mlýnem. Stavební boom a rozmach obce přišel až v následujících stoletích. I tak to ale vždy bývala jen chudá dědina, jejíž obyvatelé se živili v zemědělství (hlavně pastevectví), a jako přivýdělek vyráběli šindely, žebříky a tragače (trakaře). Dříve museli děti chodit do školy až do Kašavy, v tomto se až dosud nic nezměnilo a pro věřící občany - na nedělní mše se musí do kostela také tam, ale dnes už se nechodí pěšky, ale autem nebo busem...

My při naší pouti přicházíme k té hezky upravené sakrální stavbičce, dále nás ve Vlčkové zaujme pěkná hasičská zbrojnice se soškou sv.Floriánka v kameni, shluk stavení okolo točny busu na horním konci obce, originální Památník obětem minulého režimu a blízká farma s koňmi. Cestou jsme dosud k našemu velkému údivu "nepotkali" žádnou hospůdku. To ale neznamená, že by domorodci vyhlásili prohibici - (šak to ani není možné, sme přeca na Valašsku), a jak tak jdeme dál, na jednu osvěžovnu jsme přece jenom narazili. Za farmou odbočuje do bočního údolíčka z hlavní komunikace silnička, která nás přivádí k pěknému areálu. Toto je asi cca 1,5 km od centra obce. U modré cedule s označením - Koliba, přírodní koupaliště, odbočíte vpravo a po 150 metrech stojíte v areálu před Kolibou a koupalištěm, které využívají místní i turisté. Tvoří jej upravená hasičská vodní nádrž, která sice vypadá jak rybník, ale že slouží rekreaci, dokazují hned dvě skluzavky. Koupání je tu na vlastní nebezpečí. Děti zde jistě zaujmou dvě skluzavky, kolotoče, houpačky, pískoviště, hřiště pro děti, pavilonek pro muzikanty a samozřejmě Koliba, jejíž interiéry jsou ale (mimo sezónu) veřejnosti uzavřeny. Koupaliště je na romantickém místě pod lesem v blízkosti chat. Ke slunění lze využít travnatých břehů kolem vodní nádrže.

Vracíme se zpět na rozcestí a okolo posledních domů pokračujeme k malým soukromým rybníčkům, nacházejícím se na louce u potoka. Větší vodní plochy bychom uviděli dál v údolí potoka Kameňáku - už v lese tu byly nedávno zbudovány dvě protipovodňové, ale romantické, vodní nádrže. Silnička s cyklotrasou prochází okolo nich a dál je po ní možné pokračovat k tajemným skalám na Ondřejovsku anebo na rozcestí Okluk nad Novou cestou z Držkové do Rusavy. Tady otáčíme a celou dědinu nazpět. Na jejím konci pak pokračujeme až k nedalekému rozcestí, kde se silnička z dědiny napojuje na hlavní silnici. Zde se nachází i zajímavá restaurace Pod Rablinů s dobrou kuchyní.

  • 5. Z VLČKOVÉ ZA SKÁLAMI NA ONDŘEJOVSKO, DO PRALESA BZOVÉ A NA DELFÍNA 

Typ: příjemná túra

Okruh: Vlčková - retenční nádrž Vlčková -Pod Kuželkem - Pod Oklukem - Nad Ráztokou - U Obrázku - Pod Bzovou - Hrad Lukov - Na Písečném - Vlčková

Vzdálenost: cca 15 km

Časová náročnost: 5,5 - 6 hodin

Občerstvení: vlastní, v průběhu trasy se nachází ohniště - možnost opéct špekáčky

Občerstvení: vlastní

Od Apartmánů jdeme vesnicí na její horní konec. Na konci Vlčkové míjíme dům s velkou zahradou, vlevo pak vidíme na louce menší rybníčky a záhy nám cestu zkříží turistická značka od Lukova do Držkové. Pořád pokračujeme údolím rovno po lesní silničce. Zanedlouho "potkáváme" dvě novodobé vodní nádrže. Druhá z nich je rozlehlejší a na její vodní hladině se moc hezky zrcadlí protější břeh s mladými smrky. Na dalším rozcestí s dřevěnou boudou se dáváme doleva. Cesta mírně stoupá mezi hřebeny Ondřejovska - nás ale brzy čeká odbočení po rozježděné lesní cestě napravo do svahu. Nad pasekou už prochází zelená značka od Okluku a zanedlouho stojíme u prvních skal na Ondřejovsku - u rozpukané skalní hradby. Zdejší hrubozrnné pískovce zatím nedovolily větru, slunci, dešti a mrazu zahlodat se víc do skalních stěn a ozdobit je tolik známými geomorfologickými jevy, jaké známe z jiných, známějších skalních oblastí. Tyto skály ale mají - ( tak jako ty ostatní na Ondřejovsku) - zase úplně jiné svébytné kouzlo. Syrově opracované bloky skal a balvanů ve spojení se zbytky horského pralesa nás při pohledu na ně přenesou daleko zpět do hlubin času - možná že až do doby, kdy tu ještě kolem pobíhali pravěcí lovci ...

Za skalní hradbou pokračujeme po hřebeni lesem k dalšímu výraznému výchozu skal se dvěma hezkými skalními věžemi u chaty holešovských ochránců přírody. Jeden balvan je tu vyzdoben zvláštním mřížkováním, něco takového jsme tady ještě neviděli !

Následuje dlouhá a pozoruhodná skalní hradba "Slunečního kamene", bohužel už vrcholek této krásné skály na mnoha místech převyšují vzrostlé stromy a tak výhledy jen sporadické na hřeben Ondřejovska, na Rusavsko - hlavně na odlesněný vrchol Pardusu, je ale docela pěkný výhled z horní hrany paseky hned pod skálou. Vlevo zestup prudkým lesním svahem k pěkné rozložité skalce a na lesní cestu. Odtud kousek nahoru na zelenou značku, k níž se připojí žlutá od Rusavy a obě pak vedou přes sedlo mezi vrcholky východního a západního Ondřejovska na rozcestí pod nimi.

Ještě předtím odbočujeme vlevo na jinou lesní cestičku, která nás vyvede až na samý vrcholek východního Ondřejovska s přírodní rezervací. Přírodní památka Ondřejovsko se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů, asi 3km severozápadně od obce Vlčková, ve vrcholových partiích zalesněného skalnatého hřbetu Ondřejovsko a svahů exponovaných převážně na jih a sever. Představuje zachovalé lesní porosty. Chráněn tu není jen ostrůvek horského pralesa s "živými buky", jasany, jilmy, habry či zbytky lesních velikánů a bylinným patrem v mladším, zmlazeném lese na prudkých svazích - ( jedle už odtud téměř zmizela) - ale i pás velice zajímavých skalních výchozů a balvanů. A také jedna delší a asi 7 m Vysoká skalní hradba. Podle úplně nové cedulky na skalní stěně dostala od horolezců název "Býčí skály". Zároveň tu na skále vidíme vyznačené šipky a popis horolezeckých cest.

Pokračujeme dál po skalnatém hřebeni kolem další skalní hradbičky. Na jejím konci vidíme dvě pozoruhodné skály ve tvaru náhrobních kamenů !!! Pak už jen ojedinělé skalky, odlesněný vrcholek s pasekou a spouštíme se ze svahu dolů na silničku. Chvilka stoupání do sedla. Odtud vybíhá 1 km zeleně vyznačená odbočka z hlavní trasy ke zbytkům bučinatého pralesa na Bzové. Až 160 roků staří mají tito velikáni s velmi impozantními sítěmi kořenů.

Vracíme se zpět. Silnička klesá k rozcestí "U obrázku" a pokračujeme stále rovně dolů z kopce lesem - teď už ale bez turistického značení. Tato lesní cesta klesá stále směrem k Lukovu. Z cesty ale při vrcholu lučinatého hřebene s posedem odbočujeme a po hřebeni s nádhernými buky - ( a další novodobou pasekou ) - klesáme až ke skalisku "Delfín" kde najdeme balvan s emblémem vytesaných delfínů v kruhu.

Zestup pod skalní stěnu s krásnými buky - jejich kořeny připomínají chapadla mladých chobotnic. Ukloněná skalní stěna mrazového srubu dosahuje výše min. 10 m, její délka pak asi 40 m...

Pod skálou sestupujeme prudce chodníčkem dolů na lesní cestu, po ní opět prudce dolů na velmi pohodlnou širokou cestu vedoucí po vrstevnici. Ta se ale brzy bohužel napojuje na cestu, po níž jsme klesali z rozcestí "U obrázku". Tady už je její povrch zpevněný - "vystlaný" oblázky a drobným kamením - které jsou cítit i přes podrážky dobrých bot. Jediná výhoda, že už jen klesáme směrem k rybníku Bezedníku. Cestou je ještě krásný pohled z jedné paseky pohled vlevo na vyhlídku na hradě Lukově a vrcholky skal pod zříceninou.

Touto cestou dojdeme až k chatám nad rybníkem Bezedníkem v Lukově kde na jeho březích - zdejší PP chrání hlavně mnoho druhů obojživelníků. Odtud můžeme jít pěšky po silnici nebo jet busem zpět do Vlčkové. Případně pokud nejsme moc unaveni můžeme dojít přes hrad do Vlčkové zpět pěšky. 


Více inspirace najdete zde:

https://www.treking.cz/regiony/hostynske-vrchy-mapa.htm